Připravili jsme pro Vás náš jednoduchý návod, jak založit vyvýšený záhon, kde se soustředíme na nejdůležitější informace. Jednoduše a přehledně ve 3 krocích:
1/ VRSTVA spodní DRENÁŽ
Spodní vrstva je složena ideálně z dřevěných větví a klád, které skládáme od nejtlustších po nejjemnějších – a to do spodní třetiny vyvýšeného záhonu. Do horního patra spodní třetiny můžete dále použít zbytky rostlin, posekanou trávu, listí. Funkce spodní vrstvy je drenážní, to znamená: dobrý odvod přebytečné vlhkosti a zároveň slouží jako přísun vzduchu k tlejícím složkám. Také má oddělit tlející střední kompostovou třetinu od země a zajistit její spokojené tlení . Každá vrstva by měla mít 25-30cm.
POZOR: pro založení drenážní vrstvy použijte dřevo ovocných nebo jiných listnatých nejedovatých dřevin. Je nutné se vyvarovat výrazně kyselého dřeva z jehličnatých dřevin(jedině pokud chcete pěstovat borůvky je vhodná), dubu, buku díky nadměrným tříslovinám, tisu, ořešáku, akátu a jakékoli kůry pro jejich jedovatost. Také se nedoporučuje dřevo peckovin jako meruňka, třešeň, broskve a švestka , díky určitému obsahu kyanidu a jiných jedů.
Před založením odstraňte horní vrstvu travnatého záhonu pro lepší cirkulaci vody a vzduchu.
Seznam vhodných dřevin na založení vyvýšeného záhonu: bříza, hloh, lípa, habr, vrba, topol, platan, olše, jasan, jilm, líska, jabloň a hrušeň.
2/VRSTVA střední KOMPOST
Tato vrstva je v zakládání klíčová – dochází zde k tlejícím procesům, které zahřívají kořeny zasazených rostlin, a to až o 8 stupňů. V této vrstvě můžete začít např. koňským hnojem, nevyzrálým kompostem, zeminou, kterou jste odstranili před zakládáním vyvýšeného záhonu.
Zároveň tato část funguje jako houba, kde se zálivka, nebo dešťové srážky kumulují právě v této vrstvě. V horní vrstvě pak může naopak docházet k nadměrnému vysychání, tomu zabráníte mulčováním.
Dále plníme střední vrstvu dobře vyzrálým kompostem, můžeme opět doplnit trochu hnoje.
Nezapomeňte, že spodní vrstvy mají tendenci klesat, a to celkem překvapivě. Platí pravidlo, že při zakládání vysokého záhonu je potřeba nespěchat a postupně doplňovat obě spodní vrstvy po dobu až měsíce s postupným proléváním/srážkami tak, aby došlo k jeho dosednutí. I tak uvidíte, že pokles bude zvlášť v prvním roce znatelný.
3/VRSTVA horní SUBSTRÁT a ZEMINA
Tato vrstva je již vrstvou pro samotné zasazení plodin. Vřele doporučujeme použít zahradní substrát spolu s prosetou zeminou ze zahrady, pro úsporu financí. I do metrového vysokého záhonu budete potřebovat cca 400 litrů, což je 6-8 pytlů substrátu. Do metrového záhonu Vám postačí 3pytle substrátu a 80litrů a zbytek si sami prosejte vlastní zeminu a to pomíchejte.
Horní vrstvu doporučujeme doplnit o netkanou textilii čímž odpadne veškeré plení a sníží se odpar záhonu. Další variantou je použití slámy.
Další důležité informace:
Co a jak pěstovat ve vyvýšených záhonech?
Nově založený záhon je v prvním roce vhodný pro teplomilné rostliny jako rajčata, dýně, celer, pór, okurky, brambory a cukety.
V dalších letech, kdy vyvýšený záhon vyzraje, můžete přidat i kořenovou zeleninu jako mrkev, petržel, ředkvičky a taky brokolici, květák, saláty, kapusta, špenát a jahody. Důvodem je v prvním roce vyšší obsah dusíku v záhonu.
Vysoké výnosy poskytují smíšené kultury, například okurky s koprem, karotka s cibulí nebo fazole se saturejkou. Velice dobře se na těchto záhonech daří i bylinkám.
Mám hotovo už jenom pěstuju??
No není to úplně tak. Jelikož zemina postupně sléhává, je potřeba doplňovat kompost spolu se zeminou.
Jedinou známou nevýhodou vyvýšených záhonů je pak jejich rychlejší prosychání. Tomu se dá zabránit mulčováním, hustějším pokryvem substrátu díky hustší výsadbě a zvýšenou zálivkou v parných dnech.
Vřele doporučujeme dokoupení pařeniště nad vysoký záhon. Výsledek je jako při pěstování ve skleníku – celý proces se ještě násobně vylepší a Vaše výpěstky budou ještě lépe chráněny před mrazíky nebo škůdci, ale i výnos díky vyšší teplotě bude maximální.
